Scéna.cz 

Literární tipy 45. týden

Kolem Mileny Jesenské
Hraný dokument o životě a díle významné české novinářky, nespoutané intelektuálky a bojovnice proti nacismu (2018). Režie N. Císařovská. Píše se rok 1960. Jaroslava Vondráčková (v podání Vandy Hybnerové) v samotě svého bytu sepisuje knihu o Mileně Jesenské a seznamuje nás s životem a dílem této dlouho opomíjené české novinářky. Vypráví její životní příběh z pohledu vrstevnice, spolupracovnice, ale také ženy do Jesenské zamilované. Pokouší se být objektivní, ale mnohdy se jí to nedaří. Minulost je ještě bolestivá a ne zcela zpracovaná. Režisérka Natálie Císařovská pomocí archivních dokumentů (fotografií, korespondence, článků, dobových ilustrací i filmových záběrů) a hraných rekonstrukcí představuje Milenu Jesenskou nikoli jako mramorovou hrdinku, ale jako ženu z masa a kostí. Vyzdvihuje její občanskou statečnost zejména v kritické době 30. let 20. století, kdy svými články povzbuzovala obyvatelstvo v době politické krize, a zároveň se snažila čelit nástupu nacionalismu a nenávisti. Myšlenky Jesenské jsou velmi moderní a aktuální dodnes. Milena Jesenská pocházela z dobré pražské rodiny lékaře Jesenského, studovala první dívčí gymnázium Minerva a brzy se dostala do okruhu Franze Kafky. Tato krásná intelektuálka byla součástí výjimečné atmosféry, kdy se v pražských kavárnách stýkali Češi, Němci, Maďaři a Židé. Jesenská byla jednou z prvních překladatelek díla Franze Kafky a psala články a fejetony do různých pražských listů. Byla mostem mezi židovstvím a křesťanstvím, mezi češstvím a němectvím: „Jsem samozřejmě Češka, ale především se snažím být slušným člověkem.“ Po první světové válce, jako mnozí, inklinuje Jesenská ke komunismu. Nikdy nevstoupí do strany formálně, nicméně její články mají velmi levicově angažovaný charakter. Vdá se za funkcionalistického architekta – básníka stavby – Jaromíra Krejcara, který je členem Devětsilu. Tentokrát je tedy Milena součástí českého levicového kruhu, který věří v budoucnost. Brzy se ale zklame a zjistí, že její ideály jsou neslučitelné s těmi stranickými. Přichází období její největší autorské zralosti, od 30. let píše pro Peroutkovu Přítomnost. Na rozdíl od 10. a 20. let, kdy psala pro ženské rubriky především o každodenním životě, věnuje se teď hlavně sociálním aspektům a politice. Opět se snaží citlivě propojovat německé a české. Jezdí dělat reportáže do Sudet a opakuje: ne každý Němec je kolaborant, je třeba rozlišovat (jakási ozvěna na doby v Kafkově okruhu, které jsou již navždy pryč). Během války se Milena zapojuje s veškerou svou energií do protinacistického odboje – je zatčena, vězněna a nakonec umírá v 47 letech v koncentračním táboře Ravensbrück. V dubnu 1995 jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem udělil Jesenské cenu Spravedlivá mezi národy a v říjnu 1996 jí Václav Havel in memoriam propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy. Milena Jesenská byla dlouho známá jen jako adresátka Kafkových dopisů (Dopisy Mileně), přítelkyně, milenka a múza slavného spisovatele – to je ale jen zlomek jejího příběhu. Jesenská je především svébytnou postavou českých dějin, které ve filmu ještě nebyl věnován prostor. Dokumentární portrét režisérky Natálie Císařovské je poctou této nesmírně statečné ženě.
Vysílání: 07.11., 22.50 hod., ČT2

Zvu vás na svou popravu: Kauza Doktor Živago
Dokumentární rekonstrukce okolností publikace Pasternakova románu „Doktor Živago“. Dokument ARTE, z dílny gruzínské režisérky Nino Kirtadze. „Anna Pasternaková vyprávěla, že Stalin Pasternaka miloval za jeho překlady gruzínských básníků. Ale všechny gruzínské básníky, které překládal, nechal Stalin zmasakrovat,“ vzpomíná v dokumentu Elena Pasternaková, spisovatelova snacha. Všechny Pasternakovy přátele z uměleckých kruhů buď zavraždili, nebo je poslali do lágrů. Když posílal rukopis svého nejdůležitějšího díla – románu „Doktor Živago“ – do zahraničí, věděl, co ho čeká. To riziko na sebe vědomě vzal, aby mohl román vydat. Příběh, jak k vydání došlo, ovšem není příliš známý a ve své době byl obestřen tajemstvím.
Vysílání: 06.11., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 12.11., ČT art

Pýcha a předsudek (3/6)
Láska a nenávist k sobě mohou mít nečekaně blízko. Dnes již klasická šestidílná britská adaptace slavného románu Jane Austenové s Jennifer Ehleovou a Colinem Firthem v hlavních rolích (1995). Dále hrají: S. Harkerová, A. Lukis, B. Whitrow, A. Steadmanová, D. Bamber, L. Scottová, B. Leigh-Huntová, A. Calf a další. Režie Simon Langton. Anglie, počátek 19. století. Ctihodný venkovský gentleman pan Bennet žije s rodinou v malebném Hertfordshiru a společně s prostomyslnou a přímočarou paní Bennetovou vychovává pět dcer. V rodině chybí mužský dědic, a proto by paní Bennetová ráda viděla své dcery co nejdříve pod čepcem. Když se na nedaleké panské sídlo Netherfield přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, činorodá paní Bennetová neváhá a kuje železo, dokud je žhavé. A skutečně, zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pana Bingleyho doprovází jeho přítel, bohatý a rovněž svobodný pan Darcy, který je ovšem považován za pyšného a nepříjemného člověka. Mezi druhorozenou dcerou Bennetových – bystrou a temperamentní Elizabeth – a panem Darcym vzniká zvláštní a rozporuplný vztah.
Vysílání: 08.11., 00.40 hod., ČT art

Životy slavných - Kniha snů Karen Blixenové (5/6)
Ztráta africké farmy i životní lásky stály u zrodu díla jedné z největších dánských spisovatelek. Connie Nielsenová v hlavní roli oceněné životopisné minisérie (2022). Dále hrají: H. Uldalová, J. Fjelstrup, L. M. Christensenová, L. Mikkelsen a další. Režie Jeanette Nordahlová. Rodí se první strany nejslavnějšího románu Karen Blixenové Vzpomínky na Afriku. O román projeví zájem přední nakladatelství Gyldendal, které má ovšem již spolupráci s baronem Blixenem na vlastních afrických memoárech. Rodinu Blixenových znepokojuje zhoršující se zdraví maminky Ingeborg.
Vysílání: 09.11., 20.40 hod., ČT art

Kniha snů Karen Blixenové (6/6)
Ztráta africké farmy i životní lásky stály u zrodu díla jedné z největších dánských spisovatelek. Connie Nielsenová v hlavní roli oceněné životopisné minisérie (2022). Dále hrají: H. Uldalová, J. Fjelstrup, L. M. Christensenová, L. Mikkelsen a další. Režie Jeanette Nordahlová. Vzpomínky na Afriku se stávají "Knihou měsíce" a Karen Blixenová získává široké uznání za svou literární tvorbu. Ztráta matky je pro celou rodinu, ale především pro Karen obrovskou tragédií. Rodinné sídlo v Rungdtedlundu se má rozdělit mezi sourozence, což vede k nemilým sporům. Na celou Evropu doléhá temný stín Hitlerovy agrese a blížící se války...
„Jsem přesvědčena, že mi těžké chvíle pomohly lépe pochopit, jak je život nekonečně krásný a v každém smyslu bohatý, a jak úplně nepodstatné jsou věci, které nás naplňují úzkostí.“ Karen Blixenová
Vysílání: 09.11., 21.25 hod., ČT art

Písně českých básníků
Život a dílo Václava Hraběte a druhý život jeho veršů ve zhudebněné podobě (2021). Provází T. Klus. Účinkují: V. Mišík, R. Koutný a Rauš. Režie A. Sirotková. Když v sedmdesátých letech minulého století poprvé zpíval Vladimír Mišík píseň Variace na renesanční téma, byl Václav Hrabě už takřka kultovním básníkem mladé generace. Jeho básně kolovaly v opisech, protože sbírky Stop-time a Blues v modré a bílé byly beznadějně vyprodány. Jeho smrt v necelých pětadvaceti letech obestřená ve své době spekulacemi o sebevraždě, zřejmě také zvedla zájem o jeho verše, které však především souzněly s pocity tehdejších mladých lidí.
Vysílání: 12.11., 23.05 hod., ČT art