Scéna.cz 

Výtvarné tipy 51. týden

České mechanické betlémy
Výtvory lidových umělců z přelomu 19. a 20. století dodnes vyvolávají úžas, nadšení a okouzlení. Dokument kameramana J. Malíře a režiséra P. Kaňky. Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenérií a zároveň i zákulisní tajemství čtyř největších a nejznámějších českých mechanických betlémů /Jilemnice, Třebechovice pod Orebem, Jindřichův Hradec a Sušice/, které vznikly na přelomu 19. a 20. století.
Vysílání: 21.12., 10.15 hod., ČT2
Opakování: 23.12., ČT2., 24.12., ČT2

Včely letěly krásně
Dokumentární snímek o vzkříšení fotografického ateliéru Seidel v Českém Krumlově a znovuobjevení unikátní sbírky historických fotografií (2009). Režie K. Čtveráček. Na počátku nového milénia se dočkal vzkříšení kdysi proslulý fotografický ateliér Seidel v Českém Krumlově. Vzniklo tak muzeum, které nemá ve světě obdoby. Snoubí se v něm rekonstrukce autentického prostoru předválečného ateliéru, dochovaná technika a rozsáhlé znovuobjevené a kompletně dokumentované dílo, které zde vzniklo. Jedinečnost místa však završuje fascinující příběh rodiny Seidlových, v němž se odráží hořkosti minulého století. Dokumentární snímek zkoumá opětovné probouzení paměti ve starém domě, které oživuje pohnutý příběh dvou fotografů – otce a syna. Dům vytržený z neúprosného toku času představuje nejen pozdní poctu jejich životnímu dílu, ale i silný podnět k oživení česko-německého dialogu, ke zpřítomnění dávných životů a zaniklé kultury. Přivádí též k obecnému zamyšlení nad fotografií, která tu není jen historickým svědectvím, ale i mocným prostředkem prožívání a vzpomínání. Režisér K. Čtveráček tedy nezachytil pouze průběh rekonstrukce a přistoupil k ní jako k východisku k zasvěcené výpovědi o době, která kdysi přešla kolem nás a zanechala stopy, jež je nutno znovu odkrýt.
Vysílání: 21.12., 00.10 hod., ČT2

České mechanické betlémy
Výtvory lidových umělců z přelomu 19. a 20. století dodnes vyvolávají úžas, nadšení a okouzlení. Dokument kameramana J. Malíře a režiséra P. Kaňky. Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenérií a zároveň i zákulisní tajemství čtyř největších a nejznámějších českých mechanických betlémů /Jilemnice, Třebechovice pod Orebem, Jindřichův Hradec a Sušice/, které vznikly na přelomu 19. a 20. století.
Vysílání: 24.12., 18.55 hod., ČT2

Sny o toulavých kočkách
Celovečerní dokument o osobitém vidění světa mezinárodně proslulého výtvarníka a ilustrátora dětských knížek Petra Síse. Režie David Sís. Celovečerní dokument o světově proslulém a prestižními cenami ověnčeném výtvarníkovi Petru Sísovi. Charismatický autor a ilustrátor dětských knížek vyzařuje energii „dospělého dítěte“, spontánního, otevřeného, pozitivního, vtipného, neustále balancujícího na pomezí profánního a vlastního fantazijního světa. Není však jen „malířským podivínem“, zavřeným ve svém ateliéru. Je často v pohybu, miluje společnost, stále se s někým setkává od rockových hvězd po prezidenty, cestuje mezi Evropou a Amerikou, přednáší, spolupracuje na realizaci svých návrhů ve veřejném prostoru – ať už se jedná o jeho tapiserie na letišti v Praze, výzdobu newyorského metra, anebo třeba pavilon medvědů v pražské ZOO. Z rychlého a veselého společenského života se však zároveň prolínáme i do intimního osobního „robinsonského“ světa Petra Síse a postupně také poznáváme jeho metaforické alter ego, kreslenou toulavou černou kočku, reprezentující svobodu, ale někdy i bolestnou opuštěnost. Režisérem filmu je Petrův mladší bratr David Sís, jehož záměrem je vyprávět nejen o osudových životních paradoxech, ale především představit Petrovu tvorbu, a to i prostřednictvím ukázek a animací, které byly ve spolupráci s Petrem Sísem vytvořeny speciálně pro tento film.
Vysílání: 19.12., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 24.12., ČT art

Očím skryté
Co skrývají slavné středověké malby pod vrchní viditelnou vrstvou? Animovaný dokument přibližuje proces tvorby středověkých Mistrů oltářů na pozadí průlomové výstavy Národní galerie Praha. Scénář a režie M. Procházková. K nejkrásnějším a nejcennějším obrazům na stěnách Národní galerie v Praze patří malby středověkých mistrů, Mistra Theodorika, Mistra Třeboňského oltáře a dalších. Díky moderní metodě IRR, používající infračervené záření, je možné odhalit na stovky let starých obrazech podkresbu, okem neviditelnou spodní vrstvu, a tím se doslova podívat dávným autorům pod ruce. Nově objevené detaily naznačují, jak fungovala středověká malířská dílna i jaký byl vztah objednavatelů a zhotovitelů výjimečných děl. Natočené detaily obrazů ve spojení s unikátními snímky podkreseb znovu ožívají v animovaném dokumentu režisérky Marii Procházkové. Film, který má nyní televizní premiéru, vznikl pro ČT Art ve spolupráci s Národní galerií Praha, v produkci Hausboot Vladimíra Lhotáka a za podpory Státního fondu kinematografie.
Vysílání: 19.12., 21.50 hod., ČT art

Galerie Benedikta Rejta v Lounech
Lounská galerie vznikla nápaditou přestavbou barokního pivovaru a sama se stala mezinárodně proslulým uměleckým objektem (2004). Scénář a režie P. Kudela. Lounská galerie pojmenována po architektovi zdejšího pozoruhodného středověkého chrámu vznikla v roce 1965 osamostatněním oddělení výtvarného umění okresního muzea. V současné době sídlí v objektu bývalého městského pivovaru, kde prezentuje část sbírky českého abstraktního umění druhé poloviny 20. století. První část expozice je věnována představitelům českého geometrického konstruktivismu. Jejími hlavními představiteli jsou Zdeněk Sýkora a Vladislav Mirvald. Další expozice tvoří reprezentativní výběr děl klasiků současného českého výtvarného umění, zaměřených na abstraktní tendence všech druhů. Pozoruhodná jsou nejen vystavená díla, ale i samotné prostory galerie vzniklé rekonstrukcí objektu v 90. letech.
Vysílání: 19.12., 02.05 hod., ČT art
Opakování: 21.12., ČT art

Lautrec
Na Montmartru žil svůj skutečný život, uprostřed géniů a zatracenců. Francouzsko-španělský film (1998). Hrají: R. Royer, E. Zylbersteinová, Anémone, C. Rich, J.-M. Bigard a další. Scénář a režie Roger Planchon. Životopisný film o Lautrecovi je natočen jako portrét umělce, těsně spjatého se svou dobou i s dvojicí "protikladných" společenských prostředí, jež spojil svým životem i uměním: s venkovskou šlechtou, z níž pocházel a v níž v nouzi nacházel zázemí, a s bohémským polosvětem pařížského Montmartru, kde tvořil a kde našel nový domov. Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901) se oproti přáním svého aristokratického otce nestal pokračovatelem starobylého rodu, ale kvůli svému handicapu a díky oslnivému malířskému talentu se změnil v brilantního portrétistu pozlátka i všednodenní špíny pařížských kabaretů, kankánů a bordelů a jejich slavných hvězd i bezejmenných outsiderů. Intenzivní způsob existence se stal křehkému umělci osudným, takže v sedmatřiceti letech zemřel na následky syfilidy a alkoholismu. Důraz kladli francouzští tvůrci na vylíčení dobové atmosféry konce století na Montmartru jako Olympu umění, symbolu doby a všech, kteří na něm tvořili, žili i živořili.
Vysílání: 23.12., 21.50 hod., ČT art

Můj táta Josef Zeman
Stavební inženýr, který stál např. za vznikem mnoha významných staveb jako např. Žďákovského mostu, více než stovky zimních stadionů, Nové scény ND nebo amfiteátru pro mši papeže při jeho návštěvě v Praze. Výraznou osobnost českého stavitelství zachytil v dokumentárním portrétu režisér P. Křemen. Příběh konstruktéra Josefa Zemana, který postavil Žďákovský most, stovky stadionů, hal a mostů. Jeho konstrukce tvoří základy mnoha významných budov – třeba budovy Federálního shromáždění, Kotvy, Nové scény ND. Byl neznámým jménem pro veřejnost, ale velkou osobností v branži. Trochu génius oceli, který ji cítil, a stavěl "na hranu". Vše fungovalo do doby, než mu jeden stadion spadl, zemřelo několik lidí a on zbytek života strávil očišťováním svého jména. Pevnost jeho staveb byla zpochybněna, aby se na sklonku jeho života ukázalo, že na vině byl špatný svár jednoho dělníka.
Vysílání: 19.12., 01.00 hod., ČT2