Výtvarné tipy 42. týden
autor: Česká televize
zvětšit obrázekZázraky lidského génia II: Arény
Touha po zábavě vedla k založení mnoha pozoruhodných kolosálních staveb od starověku po současnost. Epizoda z koprodukčního dokumentárního cyklu. Touha zapůsobit na diváky je stejně stará jako lidstvo samo. Nadšení početného davu uspokojuje naši potřebu sdílet vzrušující zážitky. Majestátnost budov, které jsme postavili kvůli povyražení, vypovídá o tom, jak je pro nás zábava důležitá. Zvláště když se jedná o stadiony, tedy o otevřené stavby s mnoha řadami diváků sedících kolem sportoviště. Dnešní sportovní arény jsou výsledkem důmyslného spojení inženýringu a architektury. Ale všechny mají kořeny ve starověku. Mnohé z nich, stojící tisíce let, jsou považovány za mistrovská technická díla. A jedno překonává všechna ostatní – Koloseum.
Vysílání: 16.10., 17.35 hod., ČT2
Opakování: 20.10., ČT2
Středověké srdce Evropy (7/10) - Renesanční přestavby
Modernizace gotických tvrzí a hradů nezměnila jen vnější vzhled fasád, ale postupně proměnila i celou krajinu. Režie P. Krejčí. První stavby, kterých se renesance dotkla, byly nejčastěji staré gotické tvrze (např. Cuknštejn, Žumberk, Červená Lhota). Renesance je přepláštila zdobnými fasádami se sgrafity. Ale měla i svoji funkční roli, v počátcích především obrannou. Hradní příkopy s padacími mosty přestávaly stačit rychle se rozvíjejícímu zbrojařství. V jižní Evropě se renesance zabydlela mnohem výrazněji. Mnohem více se zaměřovala na zvýšení komfortu stávajících gotických staveb, než jen na prvoplánové úpravě jejich vzhledu (Bled či Predjama ve Slovinsku). Srovnatelné památky tohoto typu u nás najdeme například na březích Orlice – skromné obdoby zámků na Loiře ve Francii.
Vysílání: 16.10., 22.00 hod., ČT2
Opakování: 20.10., ČT2
Mezinárodní den nemateriálního kulturního dědictví - Rok českých tradic aneb Co nám svět může závidět (1/2)
Nemateriální statky tradiční lidové kultury České republiky v průběhu čtyř ročních období. Připravila R. Šáchová. V první části dvoudílného filmu, která se týká zejména jarních a letních tradičních akcí, se diváci mohou těšit nejen na slovácké cifrování, vlčnovské legrúty, dudáky, jemnické běžce, matičky na Hané nebo vodiče Jidáše, ale i na valašské odzemkáře, lidové loutkáře, horňáckou činovať, žinylku, modrotisk, vambereckou krajku či Priessnitzovy léčebné procedury.
Vysílání: 17.10., 14.35 hod., ČT2
Rok českých tradic aneb Co nám svět může závidět (2/2)
Nemateriální statky tradiční lidové kultury České republiky v průběhu čtyř ročních období. Připravila R. Šáchová. Ve druhé části dvoudílného filmu, která se týká zejména podzimních a zimních tradičních akcí, se diváci mohou těšit nejen na masopustní veselí, hody s právem, morový průvod, sokolníky, myslivce, bednáře nebo vltavské voraře, ale i na betlémskou cestu v Třebíči, ochotnické divadlo, zákupské masky, milevské maškary, perličky z Poniklé či hráče na skřipky.
Vysílání: 17.10., 15.35 hod., ČT2
Pařížské mosty
Paříž by bez nich nebyla skutečnou Paříží. Nabízejí se z nich ty nejkouzelnější pohledy na významné památky francouzské metropole. Francouzský dokumentární film. Pařížské mosty překlenují řeku Seinu v rozmezí třinácti kilometrů. Jsou oblíbeným místem procházek turistů i Pařížanů. Jsou krásné, majestátní a mají své kouzlo. Některé mosty byly postaveny už ve středověku, jiné jsou staré sotva dvacet let. Vždy tvořily páteř dopravní struktury „města světel". Nejprve se stavěly ze dřeva, později pak z kamene a dnes vznikají z oceli, betonu nebo z dalších mimořádně odolných materiálů. Vždy však jsou živým svědectvím nejpokročilejších technických vymožeností a estetického cítění své doby.
Vysílání: 17.10., 17.20 hod., ČT2
Opakování: 23.10., ČT2
Tajemství královských paláců (7/8)
Od Windsoru přes Sandringham až po Versailles, od Viktorie přes Alžbětu II. až po nezbedného prince Harryho aneb historie a současnost světoznámých sídel. Britský dokumentární cyklus. Královská sídla jsou pomyslnou výkladní skříní všech evropských zemí. Zatímco ale takový Karlštejn už návštěvníkům může pouze připomenout časy, kdy se v jeho zdech vyskytovala nějaká korunovaná hlava, s britskými hrady, zámky a usedlostmi je to jiné. Památky, v nichž živý panovník nebo člen jeho rodiny stráví byť jen třeba jediný den v roce, získávají na atraktivitě a zároveň jisté záhadnosti a napětí. V tomto cyklu se podíváme na nejslavnější britská sídla jako Buckinghamský palác, hrad Windsor, panství Sandringham, zámek Balmoral či Kensingtonský palác, ale také překvapivě za britské hranice, do věhlasného zámku ve Versailles. Stranou nezůstanou méně známé památky, z nichž některé už dávno podlehly zkáze, jako například slavný londýnský Whitehall.
Vysílání: 20.10., 13.45 hod., ČT2
Opakování: 21.10., ČT2., 24.10., ČT2
Dávní stavitelé: Akropole
V Řecku se nachází jeden z nejslavnějších městských pahorků světa, na jehož vrcholu se tyčí monumentální symboly starověku. Francouzský dokument. Velkolepé stavby na Akropoli jako by bděly nad Aténami, které se pod nimi rozprostírají. Impozantní Parthenón, ale také Propylaje, chrám Athény Niké a Erechteión. Čtyři ikony světového stavitelství byly před dvěma a půl tisíci let zbudovány ve značné výšce nad městem. Jak se sem tehdejším dělníkům podařilo dopravit na sto tisíc tun mramoru? Už skoro dvě století se generace archeologů a historiků pokoušejí odhalit tajemství starých Řeků a zjistit, jak a proč tyto mramorové kolosy vystavěli. Prostřednictvím počítačových rekonstrukcí a výkladu renomovaných odborníků na dějiny starověkého Řecka se dozvíme, jak řečtí stavitelé dokázali během pouhých patnácti let vytěžit a přepravit desítky tisíc bloků na stavbu těchto chrámů, a díky čemu se památky dochovaly dodnes, přestože stojí v seismicky aktivní oblasti.
Vysílání: 20.10., 16.45 hod., ČT2
Opakování: 22.10., ČT2
Když impresionisté objevovali Japonsko
Jak došlo ke vzájemnému ovlivnění mezi japonským a moderním evropským uměním... Francouzský dokument ARTE. Ve druhé polovině 19. století Monet, van Gogh, Gauguin i Bonnard objevili japonské umění. Tento fakt hluboce poznamenal celé západní malířství. Tento příběh začíná v roce 1853, kdy americká flotila pronikla do Tokijského zálivu, který byl pro cizí plavidla po dvě století uzavřen. A pak byl dobyvatelský Západ sám dobyt. Japonským uměním! Rozvíjela se obchodní výměna. Do Paříže začaly proudit lakované předměty, porcelán a dřevořezy. To, čemu se říká „japonérie“, mělo v celé Evropě neuvěřitelný úspěch. Japonsko dráždilo evropskou fantazii.
Vysílání: 14.10., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 19.10., ČT art
Jan Jedlička: Stopy krajiny
Příběh výtvarníka, fotografa a experimentálního filmaře, který kvůli politickým poměrům v Československu v roce 1968 ztratil krajinu svého mládí. Dokumentární portrét umělce, který tento týden oslaví 80. narozeniny. Režie P. Záruba. Vyrůstáme obklopeni krajinou, vrozeni do krajiny. Mnohdy ani nejsme schopni ji vidět. Splývá nám v pozadí. Krajina pro nás není uchopitelná jako celek, a jelikož nemá centrum – střed – otevírá se na všechny strany. Vnímavosti ke krajině a jejím proměnám je třeba se učit, neustále ji prohlubovat a zdokonalovat. Teprve pak můžeme zahlédnout něco z její podstaty a zahlédnou její odraz v nás, v naší kultuře. Výtvarník Jan Jedlička ztratil krajinu svého mládí. Politické poměry po roce 1968 ho přiměly k emigraci. Usadil se ve Švýcarsku. Následovalo takřka deset let hledání nového zdroje inspirace. Témata, která rozvíjel v Praze, se ukázala být do ciziny nepřenosná. Až koncem sedmdesátých let nalezl, co podvědomě hledal. Při prázdninové cestě do kraje toskánské Maremmy, jej hluboce oslovila místní rovinatá krajina. Zde nalezl svůj nový umělecký domov a jako umělec začal od bodu nula.
Dokumentární film mapuje Jedličkovu čtyřicetiletou cestu, během níž zatvrzele hledá způsob, jak uměleckými prostředky vyslovit krajinu – vyjádřit ji v její pravdě a podstatě. Nechce do krajiny vnášet své představy a konstrukty, věří v sílu těch nejzákladnějších výtvarných prvků – světla a barvy. Charakteristickým rysem Jedličkovy práce je zemitost, víra v matérii, která se promítá do výběru výtvarných technik, se kterými pracuje. Na svých cestách si všímá barevnosti podloží. Sbírá barevné horniny a hrudky, ze kterých ručně vyrábí pigmenty, se kterými pak pracuje ve svých malbách. Zobrazovaná krajina se tak v přeneseném smyslu stává i prostředkem (pigmenty) svého zobrazení. Film není pouhým portrétem umělce, ale především portrétem vztahu člověka a jeho krajiny.
Vysílání: 15.10., 22.05 hod., ČT art
Albrecht Dürer: tajemství autoportrétu
Portrét výjimečného renesančního umělce a teoretika umění, Albrechta Dürera. Francouzský dokument. Albrecht Dürer ztělesňoval o pět století dřív než jeho vzdálení následovníci, všechno, co si představíme pod pojmem moderní umělec. Zvláštní pozornost na sebe poutaly jeho výjimečné autoportréty. Dürerův monograme se jeví být logem v moderním smyslu slova. Písmeno A – Albrecht spojené s písmenem D – Dürer, což vychází z německého výrazu pro dveře – Tür. Společně vyobrazeny ve formě pomyslných dveří. V podstatě jde o autorské logo, které vyjadřuje snad i malířovu snahu otevřít se světu. Po celý život se vracel ke své vlastní podobě, ke svému tělu. Bylo pro něj jedinečným prostředkem, jak vidět a vnímat svět.
Vysílání: 16.10., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 20.10., ČT art., 21.10., ČT art
Šumné stopy (3/5) - Švýcarsko – Jura Oplatek
Žasnoucí architekt David Vávra nás provede šumným Švýcarskem. Cestami našich krajanů, především architektů, a jejich dechberoucím dílem. Režie R. Lipus. Dnešní cesty našeho švýcarského putování věnují pozornost významnému architektovi Jiřímu Oplatkovi, který se narodil v roce 1944 v Brně. Absolvoval fakultu architektury na Vysokém učení technickém. Od roku 1969 působí ve Švýcarsku.
Vysílání: 16.10., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 18.10., ČT art., 20.10., ČT art
Časopis 46 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Filmové tipy 46. týden
A máme, co jsme chtěli
Poslední večer Československa se stane zkouškou jedné velké federální rodiny, když n ...celý článek
Znamenitý debut kultovního režiséra Paola Sorrentina
Přebytečný člověk
Nejsou dvojčata, ale přesto jsou v lecčem totožní – podobně jako zdánlivě rozdílné ...celý článek
Oscarový film Favoritka
Favoritka
U dvora anglické královny Anny vládne zákon silnějšího. Britsko-americký oscarový film (2018). Hr ...celý článek
Premiéra českého loutkového filmu Jana Baleje
Barevný sen
Můžete se smát, nesmíte se bát! Premiéra českého loutkového filmu Jana Baleje, oceněného Českým ...celý článek
Výtvarné tipy 46. týden
Radost
Muzikant, výtvarník, pohodář Jan A. Pacák ve vzpomínkách příbuzných, J. Černého, P. Jandy, I. Greifo ...celý článek
Filmové tipy 45. týden
Já, Lactobacillus
Příběh „zázračné bakterie“, která léčí, konzervuje a zároveň zušlechťuje mléč ...celý článek
35 let svobody
České studentské revolty – 60. léta
Téma pražského studentského hnutí druhé poloviny 20. století je d ...celý článek
Zlatá šedesátá: Miroslav Ondříček
Zlatá šedesátá: Miroslav Ondříček
Portrét světově proslulého kameramana a blízkého spolupracovníka Miloše F ...celý článek
Kultovní dobrodružný film Vládci vesmíru
Vládci vesmíru
Teď tady vládnu já! Kultovní dobrodružný film o sváru válečníka He-Mana a jeho odvěkého nepř ...celý článek
Filmové drama Znovu Paříž
Znovu Paříž
Jak se vyrovnat s tím, že člověk přežil... Francouzské drama z nedávných teroristických atentát ...celý článek
Výtvarné tipy 45. týden
Evropské zámky
Cestovatelské tipy z Německa, Francie, Vídně, Anglie a Rumunska. Německý magazín z cyklu Eur ...celý článek
Literární tipy 45. týden
Příběhy rukopisů: Alenka v říší divů Lewise Carrolla (1/4)Alenka inspiruje umělce už přes sto padesát let R ...celý článek
Události 17. listopadu 1989 ve filmovém přepisu
Polojasno
Události 17. listopadu 1989 ve filmovém přepisu knihy Václava Bartušky aneb polodokumentární reko ...celý článek
Dokument Můj otec, kníže
Můj otec, kníže
Příběh Lily Schwarzenbergové a jejího otce Karla, od jehož úmrtí dnes uplyne právě jeden ro ...celý článek
Časopis 46 - sekce
DIVADLO
Přespávací kino v Divadle X10
Divadlo X10 se 8. listopadu 2024 na 24 hodin promění na přespávací kino. Promítání 24 hodinových filmů v žánru celý článek
HUDBA
50. výročí alba Olympic 4
Základní albová sada nahrávek vyšla v roce 1974, je tedy výročně co připomínat. Bylo to období olympicky turbu celý článek
OPERA/ TANEC
Nadační fond Magdaleny Kožené vstupuje do nové etapy
V roce 2016 se operní pěvkyně Magdalena Kožená rozhodla osobně podpořit základní umělecké školy v České republ celý článek