Scéna.cz 

Fenomén Baťa – Zlín 1910 - 1960

První československý mrakodrap z roku 1938 se nachází ve Zlíně a architektura Zlína je také námětem výstavy, kterou připravila NG v Praze ve spolupráci s Krajskou galerií výtvarných umění ve Zlíně pod názvem Fenomén Baťa- Zlín 1910 – 1960 ve Veletržním paláci.

Je známo, že vývoj města především v době první republiky určovala firma Baťa. Baťové ševcovali ve Zlíně už v 17. století, kdy máme první záznam o ševci Lukáši Baťovi. Řemeslo se dědilo z generace na generaci až v roce 1894 založili bratři Antonín a Tomáš obuvnickou firmu, která skvěle prosperovala.

V roce 1923 byl zvolen Tomáš Baťa starostou a tím nastává nejslavnější doba v dějinách města - začíná výstavba továrního komplexu na jeho západním okraji - do roku 1927 vzniklo na 30 továrních budov a dalších 9 do roku 1931 – obuvnické provozy, koželužny, strojírny, gumárny a chemické provozy, v nichž pracovali stovky nových zaměstnanců, vznikaly i obytné čtvrti pro tyto pracovníky a Zlín se tak stal jakýmsi ztělesněním hospodářského zázraku. Stavělo se podle typizovaných projektů, úsporně, hromadnou výstavbou, která byla aplikována i v dalších Baťových továrnách mimo Zlín – v Otrokovicích , Sezimově Ústí, Zruči nad Sázavou ale i v zahraničí, v Anglii, Francii a Švýcarsku. Baťovy stavby byly snadno rozpoznatelné - byly červenobílé, z betonu a cihel, se železobetonovou kostrou a cihlovou vyzdívkou, se širokými pásy oken.

V letech 1930 až 1946 byl vedoucím projektového oddělení firmy Baťa Vladimír Karfík, který předtím pracoval v ateliéru Le Corbusiera a Le Corbusier také při své návštěvě Zlína v roce 1935 architekturu města náležitě ocenil. Ve Zlíně projektovali i další významní českoslovenští architekti J. Kotěra, F. L. Gatura, M. Lorenc, kteří vytvořili z města jedinečný urbanisticko architektonický celek, který neměl v evropském měřítku obdoby.

Zcela unikátní byla výstavba prvního československého mrakodrapu, dnes národní kulturní památky funkcionalizmu, správní budovy č. 21. Navrhoval jej Vladimír Karlík pro vzrůstající počet administrativních pracovníků firmy. Mrakodrap je pozoruhodný z hlediska architektonického i urbanistického - tvoří dominantu moderního města. Je vysoký 77,5 metru a před válkou byl nejvyšší budovou v republice. Měl 16 podlaží s velkoprostorovými kancelářemi pro 200 lidí, kde byly použity jen skleněné a flexibilní příčky, takže se podle potřeby dala měnit dispozice. Byl vybaven 4 rychlovýtahy pohybujícími se rychlostí 3,5 m za sekundu a výtahem - kanceláří pro šéfa firmy, vytápěn a větrán pomocí vzduchotechniky a celkové provedení z technického hlediska představovalo tehdy nejvyšší kvalitu. Budova byla zrekonstruována v roce 2004 a dnes je sídlem Krajského a Finančního úřadu.

Výstava, která je vůbec prvním rozsáhlým předvedením tohoto ojedinělého architektonického komplexu mimo domácí půdu, představuje obrazový materiál i dokumentaci - urbanistické plány, plány továrních budov a i rodinných domků pro zaměstnance ale i originální vily, kresby obchodních domů, Domů služeb i zlínského divadla a také plány na proměny Zlína v 50. letech. Ve Veletržním paláci je otevřena do 31. května 2009.