Scéna.cz 

Tvůrčí Afrika po deváté

V sobotu začal už po deváté festival Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani. Festival, který bude trvat do 27. března 2010. Chce poukazovat na rozmanitost a bohatství afrických kultur, především těch divadelních, a inspirovat jimi české umělce i diváky. V sedmi dnech se odehraje nejen v Praze , ale celkem v sedmi městech České republiky (Praha,Brno, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Plzeň, Liberec). Letošní ročník patří především Haiti, Africkým kořenům a autorovi z Čadu – Koulsymu Lamkovi. Festival zahájil 20.března benefiční koncert pro Haiti v Divadle Komedie.

„Afrika není jen kontinent, Afriku si nosíme každý ve svém srdci.“ Říká další letošní host festivalu, dramatik, prozaik, herec a pedagog Koulsy Lamko. Pochází z Čadu, ale osud i pracovní příležitosti ho zanesly do různých koutů světa. Žil v Burkině Faso, v Togu, ve Rwandě, ve Francii, v Holandsku a do Prahy přijede z Mexika, kde v současné době žije a přednáší dramaturgii a divadelní historii na Nezávislé Univerzitě v mexickém státě Hidalgo. Patří k autorům, kteří vstoupili do světa divadla a literatury v devadesátých letech 20.století, ke generaci „tažných ptáků“, či „enfants terribles nezávislosti“, jak je nazvala francouzská teatroložka Sylvie Chalay. Divadelní ústav v edici Současná hra vydává v těchto dnech český překlad (Michal a Matylda Lázňovských) Lamkovy hry „Celle des iles“ – „Žena z Haiti“ . Na setkání s autorem v Kavárně Francouzského institutu 22.března si budete moci tento text koupit za festivalovou cenu, stejně jako francouzský originál, jenž vychází současně v pařížském nakladatelství Acoria. V nabídce budou i starší Lamkovy texty z Nakladatelství Emila Lansmana. Koulsy Lamko podnikne v Čechách nejen sérii debat a scénických čtení ve všech festivalových městech, ale zároveň představí také film svého krajana Mahamata Saleha Harouna – Abouna (Otec) – v němž hraje sice malou, ale klíčovou roli Otce. Film měl premiéru v roce 2002 na Festivalu v Cannes a zastupoval čadskou kinematografii o rok později v oscarovém klání. Francouzská kritika jej hodnotí jako „jemný, melancholický, hluboký film, který vás strhne“.

Někteří lidé u nás si bohužel stále myslí, že Češi s Afrikou nemají mnoho společného. Že Češi jsou buď Slovani nebo Keltové, ale Afričani? Leda tak první, maximálně druhé generace... Jenže chyba lávky! Právě dokument Nenada Djapiće a Pavly Frýdlové Africké kořeny – české tančení dokazuje na příkladu mladého talentovaného tanečníka a choreografa Jiřího Bartovance pravý opak. Jiří až do svých pětadvaceti let nevěděl nic o tom, že část jeho rodiny pochází z Toga, z Aneho, odkud byli jeho předkové v rámci tzv. koloniální show násilně převezeni do Evropy. Setkání s Nenadem Djapićem a Pavlou Frýdlovou změnilo vše. Jedno africké přísloví říká, že když nevíš, kterou cestou jít kupředu, ohlédni se nazpátek. A třebaže Jiřího kroky mířily do prestižního berlínského souboru Sashy Waltz, pátrání po svých kořenech, dodalo jeho životu i tvorbě nové a nečekané impulsy. Vznikla jeho taneční inscenace Aneho, kterou vám bohužel vzhledem k náročnosti projektu nepředstavíme, ale nabídneme vám zato představení jiné,. Bude to taneční improvizace, která vnikne exkluzivně pro náš festival a uvidíte ji v sobotu 27.března v Divadle Na Prádle. Jmenuje se Jiří Bartovanec – Muž z Toga a tanečníka bude doprovázet významný německý trumpetista Axel Dörner.

Na promítání hodinového dokumentu Africké kořeny-české tančení můžete přijít 26.3. do Goethe Institutu. Po filmu bude následovat debat s tvůrci a dalšími hosty, kteří o afrických kořenech ví své (akce je pořádána ve spolupráci se sdružením Čokoládové děti).

Do Prahy zavítá jediný maďarský frankofonní divadelní soubor, který se v posledních letech soustředí na uvádění her afrických autorů jako např. José Pliya, Kossi Efoui či Koffi Kwahulé. V Maďarském kulturním středisku uvede skupina v úterý 23.března v 19h černou komedii Pivovar od francouzsko-ivorijského dramatika Koffiho Kwahulé. Představil s euž na 1.ročníku festivalu. Od té doby jste v Čechách mohli vidět několik jeho her, např. Nestyda jako absolventskou inscenaci studentů DAMU, Bintou v rámci hostování francouzského souboru L´Oiseau Mouche na Mezinárodním festivalu Evropských regionů v Hradci Králové nebo vloni v Disku Ta z protější kavárny (La Dame du café d´enface) v podání multikulturní skupiny Ni chis ni mus sídlící v Praze.Inscenaci Pivovar shlédli již diváci nejen v Budapešti, ale také ve Vídni. Sám autor byl velmi s interpretací spokojen, takže věříme, že spokojeni budete i vy! A pokud nemluvíte zrovna maďarsky, nezoufejte, představení bude opatřeno českými titulky.