Scéna.cz 

Taneční festival KONFRONTACE 2002

Mezinárodní festival nového tance Konfrontace 2002, který se letos koná od 24. října 2002 do 2. listopadu 2002, se přehoupl do své druhé poloviny. Po skvělých vystoupeních kanadských umělců Tedda Robinsona, Ru Padolského, polského souboru Dada von Bzdülow Theatre, či maďarské tanečnice a choreografky Márty Ladjánskzi a mnohých dalších, pokračuje festival v uváděný nových talentů i celosvětově uznávaných autorit.

Diváci mají ještě možnost shlédnout v Divadle Minor představení švýcarského tanečníka a choreografa Thomase Hauerta. Kvintet Verosimile představuje další krok v tvůrčí dráze Thomase Hauerta, radikálního tvůrce testujícího hranice scénického žánru. Jeho nová choreografie – společná krace týmu tanečníků vlastní skupiny – rozvíjí experimentální postupy, svérázně kombinující výrazové možnosti lidského těla, hlasu a řeči jako prostředků komunikace.

V úterý 29. 10. 2002 se v Duncan Centre představí Švýcar Yann Marussich s představením Bleu Provisoire. Marusssich zpracovává ve své autorské tvorbě své ústřední téma výzkum tělesného prostoru zdánlivě paradoxně potlačením pohybu.

Ve středu 30. 10. 2002 bude mít Praha možnost přivítat Akrama Khana (GB), velkou naději světové taneční scény. Akram Khan je charismatický tanečník, ale především tvůrce nového tanečního jazyka. Akrah Khan Company uvede v Divadle Minor představení Loose in Flight; Rush; Related Rocks.
Čtvrteční večer 31. 10. 2002 bude v Duncan Centre patřit projektu David Zambrano Invites. V Praze Zambrano nevyzývá své bývalé žáky, festivalové hvězdy Akrama Khana a Johna Jasperse, na souboj v agresivním soutěžním duchu. Naopak, každého jednotlivě zve k improvizačnímu duetu, vycházejícímu z oboustranného obdivu a otevřenému pro překvapení a spontánní výměnu mezi rovnocennými partnery.
Další kanadskou umělkyní, která se představí ne letošním festivalu je Sarah Chase. Ta 1. 11. 2002 uvede v Duncan Centre svá sólová představeni Lamont Earth Observatory; muzz. Ve své autorské tvorbě Sarah Chase tematizuje kontrast délky lidského života a obrovské rozlohy geologického času, čerpajíc ze vzpomínek na svou rodinu a dobu, kterou strávila jako dítě geologů na břehu oceánu.

Závěrečné představení festivalu se koná v sobotu 2. 11. 2002 v Duncan Centru a budeme mít možnost shlédnout tři různá sólová představení. Desetiminutové sólo how to be tool rakouských umělkyň Christine Gaigg a Milli Bitterli zkoumá vztah choreografa a tanečníka v rámci precizní a mnohovrstevnaté pohybové struktury v úzce vymezeném časoprostoru. Těžištěm choreografické práce Američana Johna Jasperse je tělo a radikální výzkum jeho limitů. Nové autorské sólo zkoumá proměnlivé způsoby vnímání – myšlení, cítění a vidění. Světoběžník David Zambrano zasvětil svůj život kulturní výměně a kreativnímu procesu ve světě bez hranic. Věří v improvizaci jako uměleckou formu a choreografii jako prostředek k jejímu dalšímu zdokonalení. Nové sólo sputnic12 představí tohoto mistra improvizace opět jako virtuózního performera dynamické vitality a hravého humoru.

V rámci doprovodného programu festivalu proběhnou ještě dvě dílny v prostoru Roxy - NoD: A dance-web s Davidem Zambranem od 29. do 31. 10. 2002 a 1. 11. 2002 dílna s Johnem Jaspersem. Do 2. 11. 2002 rovněž potrvá Kritický seminář s Maxem Wymanem a Susan Mertens určený mladým adeptům taneční kritiky ze střední a východní Evropy.