Scéna.cz 

Divadelní tipy 26. týden

Neobyčejné životy - Ilja Racek
Portrét legendárního herce pražského Divadla na Vinohradech, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 95 let (2010). Připravila A. Činčerová. Už v mládí Ilju Racka (*24. 6. 1930 – †2. 8. 2018) okouzlilo loutkové divadlo. Během 2. světové války pracoval jako technik v pražském divadle Říše loutek. Po válce se přihlásil ke studiu herectví na Pražské konzervatoři, pak pokračoval na divadelní fakultě AMU. Po jejím absolutoriu začínal v olomouckém divadle, od roku 1960 přesídlil natrvalo do Prahy, kde nejprve hrál v pražském Divadle E. F. Buriana. Od roku 1966, kdy jej angažoval František Pavlíček, byl členem souboru Divadla na Vinohradech (do roku 1990, později pak jako stálý host). Stejně jako řada jeho hereckých kolegů, které Česká televize zachytila v cyklu Neobyčejné životy, tvrdil Ilja Racek, že jeho život nebyl nikterak neobyčejný. „Pokud bylo vůbec něco neobyčejného, byla to doba, ve které jsme žili". Když přebíral cenu Thálie za celoživotní mistrovství v roce 2007, řekl před plným hledištěm pražského Národního divadla, že se „žádného mistrovství nedopustil..." Skromnost, pracovitost a morální zásadovost lemovaly jeho na události bohatý život i uměleckou činnost.
Vysílání: 26.6., 10.15 hod., ČT1

Josef Svoboda očima Juraje Jakubiska
Portrét světově proslulého scénografa, průkopníka světelného designu a multimediálních inscenací (1994). Režie J. Jakubisko. Josef Svoboda (*10. 5. 1920 – †8. 4. 2002) vystudoval architekturu, ale v poválečném Československu nenalezl dostatečnou příležitost, jak svoji imaginaci otisknout do betonu. Mnohem svobodnější prostor našel na divadelním jevišti. Byl jedním z mála tvůrců, kteří se nenechali svázat metodou socialistického realismu, a jeho scénické pojetí inscenací se vždy vymykalo dobovým konvencím. Ještě jako student vytvářel monumentální scény pro operní představení, v nichž se již objevovaly pro něj typické elementy jako rampy, schodiště a nevšedně tvárná práce se světlem. Do mezinárodního povědomí vstoupil dvěma experimenty, které vrátily Československo na EXPO v roce 1958 na mapu kulturního světa – propojením divadla se scénickými možnostmi filmové projekce v Laterně magice a audiovizuální instalaci Polyekran. V šedesátých letech získal jedinečné podmínky pro realizaci svých smělých vizí, mezi jejichž vrcholy patří scéna k inscenaci Oedipus Rex, která veškerý děj situovala na závratné 15metrové schodiště. Stále častěji hostoval v zahraničí a zájem o jeho tvůrčí vize měly největší operní světové scény. Díky jedinečným podmínkám neustále přinášel inovace v oblasti světelného pojetí (včetně používání laseru), materiálu a jevištní kinetiky, rozvíjel zapojování projekcí i rozšiřování inscenačního prostoru do hlediště. Za svůj život vytvořil výpravu pro více než 700 inscenací a spolupracoval s řadou velkých osobností našeho i světového divadla – například s Alfrédem Radokem, Otomarem Krejčou, Evaldem Schormem, Peterem Ustinovem, Laurencem Olivierem či Leonardem Bernsteinem. Za své dílo byl oceněn francouzským Řádem literatury a umění a Řádem čestné legie Francouzské republiky, britským titulem Royal Industry Designer a několika čestnými doktoráty na světových univerzitách.
Vysílání: 24.6., 02.40 hod., ČT art

Štace Miloně Čepelky
Herec a spoluzakladatel fenomenálního Divadla Járy Cimrmana, ale také textař popových hitů i dechovky, básník a prozaik Miloň Čepelka provede diváky svou životní poutí (2021). Režie P. Ulrich. Je známo, že Miloň Čepelka je představitelem (nejen) ženských rolí v legendárním divadle Járy Cimrmana. Méně se ví, že vedle Jiřího Šebánka, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka patří k zakládajícím členům tohoto ansámblu mapujícím kariéru fiktivního génia z Liptákova. Miloň Čepelka je ale kromě rolí v divadle a ve filmu také básníkem rozvíjejícím starojaponskou formu haiku, prozaikem a textařem věnujícím se širokému žánru hudby, od popových hitů až k dechovce. Režisér Patrik Ulrich renesanční Čepelkovu osobnost představuje na místech, která se významně zapsala do života portrétovaného. Od rodného Pohoří u Opočna přes bývalou vilu Českého rozhlasu, v níž Miloň Čepelka prožil dramatické chvíle srpnové okupace sovětskou armádou v roce 1968 až k žižkovské scéně Divadla Járy Cimrmana. O svém kolegovi a příteli zároveň vyprávějí herec a scenárista Zdeněk Svěrák, herci Jan Hraběta, Ondřej Vetchý, Miroslav Táborský a Petr Brukner nebo hudební skladatel Luboš Sluka.
Vysílání: 25.6., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 27.6., ČT art