(SO FA:) Debris Company
autor: archiv
zvětšit obrázekSlovenské seskupení Debris Company, který se zabývá pohybovým a tanečním divadlem, uvedl v Ponci nový projekt (SO FA:).
Dvojice pedagogů na konzervatoři J.L. Bella v Bánské Bystrici a tanečníků - Daniel Raček, který spolupracuje také s norskou skupinou Karen Foss Quiet Works a Tomáš Nepšinský, angažovaný rovněž ve slovensko francouzském uskupení cie E/7KA, se pokusili o vyjádření svých pocitů ze společných cest a dalších životních zkušeností.
Osvětlené nahé tělo – „umělecký akt“ – teprve na druhý pohled zjišťujeme, že mužský – a muž, který sype po obvodu scény písek, napovídají o jaké vztahy půjde. „Hudební doprovod“ zprostředkovává zpočátku jen hadí sykot rozsévaného písku. Už v plném světle zastihneme muže přemísťujícího domácí zařízení - židle, sofa, koberec, stůl ale postavení stále nevyhovuje. Pohybuje se nábytek, v pohybu jsou také oba tanečníci s kufry – jsou na cestě. Posedávání a přecházení po „místnosti“ jakoby symbolizovalo přicházení a odcházení, opouštění a opětné shledávání, odcizování a sbližování. Civilní lehce komický projev střídají nečekané taneční vpády podbarvené zpěvem a minimalistickou klavírní hudbou. Záměrně nedodržená synchronnost, jakoby nedbalá a mimovolná gesta a až artistické pozice – výskoky do dřepu nad hlavu druhého, který partnera zadrží, hvězdy nebo stoje na hlavě.
Někdy se člověk ocitne sám a musí se vypořádat se svými strachy – např. tanečník na ujíždějícím koberci. Schéma se několikrát opakuje a v okamžiku předpokládaného konce cesta stále ještě pokračuje do efektního závěrečného sólového tance, kdy veškerá ležérnost jde stranou a odhalený trup se prohýbá a stáčí v precizních figurách.
Posledním obrazem je opět osvětlený mužský akt a rozsýpání zbylého písku – ale role jsou tentokrát vyměněny. Choreografie pohybu využívající skvěle klavírní hudbu je dovršována „choreografií“ světla – světelnými přechody, v nichž se střídají různé způsoby nasvětlení - několik řad reflektorů v postranní rampě, světlo ze zádního plánu proti hledišti, promítání stínu, horní světlo apod.
Divadelně dramatické prvky – sypání písku, přenášení objektů – patří už neodmyslitelně k rekvizitám současného tance a stává se z nich klišé, kterému se neubránili ani slovenští tvůrci. Tyto „opěrné body příběhu“ zde mohou působit trochu samoúčelně, zpomalují (záměrně?) dění a vytlačují samotný tanec, v němž by oba choreografové i interpreti možná účelněji rozvinuli své nápady.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla
Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev celý článek
HUDBA
Luboš Pospíšil má nový singl
Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Kino Art: Na Chesilské pláži a Daleko od Reykjavíku
Na Chesilské pláži
Jiná doba, jiná láska. Britská adaptace stejnojmenného románu Iana McEwana, nominovaného celý článek