Tipy vážné hudby 45. týden
autor: archiv
zvětšit obrázekNa hranici tradic
Soubor lidových písní a tanců Hlubina existuje už od roku 1947. Založila jej Zdena Kyselá původně jako Taneční skupinu Zdeny Zápalkové. Skupina se věnovala studiu slezského folkloru, o rok později se stala součástí Hornického uměleckého souboru a v roce 1950 přijala název Soubor písní a tanců Hlubina.
Přirozeným základem pro tvorbu se stal folklor Slezska a Lašska. Zpracovávané folklorní oblasti charakterizuje spíše drsnost, sevřenost, menší okázalost, často však velká citová hloubka. Tradičně se soubor jako jeden z mála kolektivů v České republice zaměřuje na projevy havířského prostředí.
V roce 1993 se stal soubor občanským sdružením a vedení souboru převzala dcera Kateřina Macečková. Součástí je i dětský folklorní soubor Hlubinka, který vede paní Kateřina, případně Barbora Macečková (vnučka Z. Kyselé).
Vysílání: 08.11., 14.33 hod., ČT2; Opakování: 15.11., ČT2.
Koncert z Pražské konzervatoře
Podíváme-li se do orchestrální partitury, vidíme nahoře party dřev, dole smyčce, uprostřed žestě a tympány a pod nimi je prostor pro instrumenty, které mají víc pauz než not a často jim k zápisu stačí jedna linka. Na pódiu si jich ale hned všimneme. Bicí nástroje. A k nim dnes přidáme kytaru a akordeon, instrumenty, které se v orchestru objevují jen vzácné, a jejich doménou je komorní hudba.
Václav Holzknecht byl tím, kdo v roce 1951 prosadil konzervatorní výuku akordeonu.
Výuku přijal multiinstrumentalista Ladislav Vachulka, teoretické základy postavil Josef Smetana. Akordeonisté jsou jednou věcí výjimeční: požadují od soudobých skladatelů nové skladby a rádi je hrají. Skladatelé je za to mají rádi. Pokud se v orchestrální partituře objeví kytara, zapisuje se poblíž bicích. Na Konzervatoři se kytara učí od 30. let 20. století. Prahu tehdy navštívil španělský virtuos Andrés Segovia, který nadchnul mladé lidi i pedagogy pro zájem o tento instrument. Třeba Štěpána Urbana, který prosadil kytaru na konzervatoři jako hlavní obor. Další jména pedagogů jsou opravdu slavná: Milan Zelenka, Jiří Jirmal, Václav Kučera. V 60. letech 20. století působili na Konzervatoři dva významní profesoři bicích: Oldřich Šatava a Václav Mazáček. Bicí už ale měly svou třídu od roku 1872, nejprve samozřejmě tympány: pan Filip Bláha byl za svou hru v Národním divadle chválen Smetanou i Dvořákem, ač byl ve skutečnosti původně trumpetista. Ale instrumentář bicích se během času stále rozrůstal, bylo třeba hledat pedagogy a nástroje také draze nakupovat. Pan Vladimír Vlasák se zasloužil o to, že byla konzervatorní třída vybavena nástroji všech možných druhů.
Vysílání: 09.11., 22.40 hod., ČT2; Opakování: 12.11., ČT2.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek
Z první řady: Rusalka z Toulouse
A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla
Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev celý článek
HUDBA
Levnější lístky na Brod 1995 jen do dubna
Za necelé čtyři měsíce 17. srpna se v Českém Brodě uskuteční v pořadí 11. ročníku hudebního festivalu Brod 199 celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Kultovní punkový opus Jubilee
Jubilee
Dokud je hudba dost nahlas, neuslyšíme, jak se hroutí svět! Kultovní punkový opus s mnoha známými p celý článek