Scéna.cz 

Hudební rozhledy květen 2013

Konečně jsme se dočkali! Angela Denoke, sopranistka světového renomé, Němka, která celoživotně zůstává věrná svému rodnému kraji i místu Stade u Hamburku (*1961), zavítá do Prahy, přijíždí okouzlit Wagnerem. Pražské jaro nabízí Poctu Richardu Wagnerovi, autoru, kterému rok 2013 holduje víc než kdy jindy, neboť dvojité velké výročí vyžaduje slávu. Lipsko, kde se přede dvěma sty lety narodil, slaví květnovým festivalem svého génia a přepychové kasino, palác Ca’ Vendramin Calergi v Benátkách, vzpomíná jeho poslední chvíle tvorby i smrt před sto třiceti lety. Richard Wagner svými vizemi a nekonečnými melodiemi čaruje, svět jeho hudby je svět nekonečných významů, vizí a paralel, hájemství mýtů, kde živnou půdou úvahy, konání a činu je zásadně extáze. Vyžaduje heroiny. Právě Angela Denoke je pro dramatické role velkých operních heroin předurčena. Ukázala to dostatečně v jiné rovině i na českém operním repertoáru.

V letošní jarní sérii Hvězdy světové opery, kterou pořádá agentura Nachtigall Artists, jsme zatím jako posledního pěvce slyšeli proslulého italského basbarytonistu Ildebranda D´Arcangela. Ildebrando měl v Praze vystoupit již v říjnu 2012, koncert byl však pro pěvcovo onemocnění zrušen. Naštěstí se agentuře podařilo najít v nabitém Ildebrandově programu náhradní termín již za šest měsíců! Koncert, na němž sólistu doprovodila Pražská komorní filharmonie řízená Christopherem Franklinem, se opět uskutečnil ve Dvořákově síni pražského Rudolfina a opět za nemalého zájmu posluchačů. O tom, že si tento rodák z Pescary evidentně moudře a pečlivě hlídá pěvecké síly, svědčí samozřejmě především výběr repertoáru, který zpívá a z něhož přivezl do Prahy ukázat především Mozarta. Poznali jsme ale i další pěvcovy repertoárové lásky, hlavně Verdiho. Koncertně zpívá D´Arcangelo z listu, soustředěně, bez cukrbliků a pohrávání si s publikem, častým to jevem operních gala.

Letošní velikonoční festival Divadla Na Vídeňce „Osterklang“ nabízel osm programů: dvě koncertantní uvedení Händela (serenatu Acis a Galathea a oratorium Salomon), dvakrát Bacha (Mše h moll aMarkovo evangelium), symfonický koncert Jaro ve Vídni s Vídeňskými symfoniky a Fabiem Luisim (Verdi, Puccini, Rossini a Respighi), večer v Minoritském chrámu s Klausem Mariou Brandauerem, violoncellistou Franzem Bartolomeyem a s texty Dietricha Bonhoeffera pod názvem Chtěl bych se naučit věřit, a dvě operní inscenace: Beethovenova Fidelia v hudebním nastudování Nikolause Harnoncourta a v režii Herberta Föttingera, přijatého spíše s rozpaky, a dvě z Brittenových tří podobenství s názvy Řeka kolih aMarnotratný syn. Obě aktovky, jejichž úvod a závěr provází sbor mnichů, zpívajících latinský chorál, nastudoval Walter Kobéra, režie se chopil Carlos Wagner a hlavních rolí se mimo jiné zhostili Alexander Kaimbacher, Peter Edelmann a Sebastian Huppmann.

Rok 2013 je v hudebním kalendáři díky dvojitému výročí jednoznačně rokem wagnerovským, přestože před 200 lety se mimo Wagnera narodil též další génius romantismu – G. Verdi. Všechny přední světové scény přichystaly premiéry jeho oper. MET provedla v uplynulých dvou letech novou inscenaci Prstenu Nibelungova a na letošní rok připravila nové provedení Parsifala. Letní festival v Bayreuthu přinese též nový kompletní Ring plus reprízy dalších tří děl, k tomu navíc, mimo festival, budou provedena v Bayreuthu i Wagnerova raná díla – Víly, Zákaz lásky a Rienzi. Vrcholem slavností bude bezesporu Mezinárodní wagnerovský kongres, konaný v Mistrově rodišti v Lipsku ve dnech 18.–22. května. Jen Čechy, ke kterým vázal Wagnera hluboký vztah, zůstaly jako obvykle poněkud stranou. Pouze Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě připravilo novou inscenaci Lohengrina a Severočeské divadlo v Ústí nad Labem obnovilo svoje pozoruhodné provedení Bludného Holanďana z roku 2006.