zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Bedřich Smetana: Libuše

Marie Podvalová

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Zdá se to neuvěřitelné: Marie Podvalová pro několik generací doslova splynula s titulní postavou Smetanovy Libuše, možná, že i s představou samotné bájné kněžny. Svým heroickým zjevem, ušlechtilým vystupováním a majestátem svého hlasu se zdála být pro tuto roli přímo předurčena. V pražském Národním divadle v ní kralovala přes třicet let celkem ve čtyřech inscenacích. A přece existuje zřejmě jediný kompletní záznam jejího výkonu – rozhlasové nastudování z dubna roku 1949, které je zároveň první nahrávkou celé opery vůbec. Jak Československý rozhlas, tak Supraphon se pak k Libuši opakovaně vracel a natáčel ji, ale do titulní úlohy už nebyla obsazována paní Podvalová, nýbrž některá z jejích alternantek, případně nástupkyň.

Snímek z roku 1949 má tedy velkou historickou hodnotu. V očištěné podobě už na CD vyšel před 18 lety. Teď se však k němu vydavatelství Radioservis znovu vrátilo a z archivních kopií (originální záznamy se nezachovaly) vytvořilo s mimořádnou péčí rekonstruovanou podobu nahrávky. Už samotnou technickou práci na kompletu je třeba ocenit. I když výsledek je víc než úspěšný, lze si z něj představit stav původního materiálu. (Připomeňme, že přibližně ve stejném období vzniklou Ančerlovu nahrávku Prodané nevěsty už bez vad restaurovat nelze.) Význam recenzovaného snímku není jen v zachycení Libuše v podání Marie Podvalové, ale také výkonů jejích partnerů. Protože jde vesměs o tehdejší přední sólisty Národního divadla a ve většině případů o umělce ještě mladé, je nahrávka vizitkou pěvecké generace, která vyzrávala pro budoucí velkou éru v dějinách české opery. V neposlední řadě je nastudování dirigenta Aloise Klímy cenným dokladem tehdejšího přístupu k tvorbě českých klasiků, a protože jde právě o Libuši, nemůže se v něm neodrazit také zjitřené národní vědomí ovlivněné nedávno skončenou válkou a možná i změnou politických poměrů.
Jestliže pozdější generace dirigentů směřovaly k pojetí Libuše jako monumentálního dramatu (příkladem mohou být jevištní nastudování i nahrávky Jaroslava Krombholce), pak Klíma setrvává na původní tradici Libuše jako slavnostního obrazu. Pokládá se na majestátnost Smetanovy hudby, nevyhýbá se patosu a volí výrazně volná tempa (není to podstatné, ale např. Krombholcova supraphonská nahrávka z roku 1965 je kratší o 10 minut). Posluchačům takto „pozorné“ podání ovšem umožňuje plně si vychutnat vznešenost Smetanovy hudby a dává prostor k vizuální představivosti. Tím vlastně naplňuje skladatelův záměr „slavného tableau“. Ocenit lze výkon Symfonického orchestru Pražského rozhlasu; za povšimnutí stojí zejména smyčce – to je ještě ona zvláštní měkkost tolik uznávané české školy, jaká se dnes už u našich orchestrů slyší málokdy.
Že v čele pěveckých výkonů stojí Libuše Marie Podvalové, je přirozené. Její vysokodramatický soprán tu zní pln vroucnosti i lesku; z podání je znát jevištní prověřenost, vědomí, že postava osciluje mezi ženou-vladařkou a ženou milující a zraňovanou. Oproti pozdějším jevištním ztvárněním má tato Libuše paní Podvalové v sobě ještě rysy dívčí mladistvosti (např. v bolestné reakci v soudní scéně anebo v dychtivosti očekávání Přemysla v 1. obraze 3. dějství). Přes nesporné mimořádné kvality výkonu překvapí v několika pasážích ostrost tónu. V nahrávce působí takové místo výrazněji, než by tomu jistě bylo na jevišti. Možná zde lze hledat jeden z důvodů, proč v pozdějších snímcích byla dávána přednost jiným pěvkyním. K těm patřila i Ludmila Červinková, která v recenzovaném kompletu zpívá Krasavu. Jako všechny své smetanovské postavy, obdařuje ji krásnou barvou svého mladodramatického sopránu a cituplnou vřelostí. Rovněž Marta Krásová jako Radmila byla dlouholetou představitelkou této role. V pěveckém a na scéně i hereckém podání zdůrazňovala její mírnost a vyrovnanost. Slyšet příznačně zabarvený alt paní Krásové je vždy příjemné.
Také v obsazení mužských rolí znějí charakterově nezaměnitelné hlasy. Ať je to Chrudoš Karla Kalaše (pojatý s důrazem na lyrická místa, tzn. na vztah ke Krasavě), Šťáhlav Beno Blachuta či hluboký bas Jaroslava Veverky jako Lutobora. Part Přemysla byl obsazen Teodorem Šrubařem. Na scéně v oné době ještě tuto roli nezpíval, v prvním poválečném nastudování byl Radovanem. Je dobře, že je reedicí Klímovy Libuše znovu připomenut. Po stránce pěvecké techniky šlo možná o nejlepšího barytonistu své generace. Vynikal ušlechtilostí tónu a noblesou projevu. Všechny tyto vlastnosti si uvědomíme i při poslechu nahrávky. Je jasné, že je tu už nakročeno také k ztvárnění Přemysla na jevišti, k čemuž poprvé došlo v nastudování z roku 1953. Roli Radovana zpívá rozhlasový barytonista Bořek Rujan. A kvalitně, v duchu nejlepších inscenačních tradic, je sólisty opery ND obsazen i kvartet ženců (Miluše Dvořáková, Miloslava Fidlerová, Věra Krilová, Jaroslav Gleich). Smetanova Libuše vyniká také velkými sborovými scénami; Pěvecký sbor Československého rozhlasu (sbormistr Jiří Pinkas) se jich zhostil se ctí a jistě plně v intencích pojetí dirigenta Klímy. Ten má nepochybně svůj podíl také na pozorné výslovnosti zpívaného slova u všech zúčastněných. I to patří k tehdejší době a i to se dnes z české opery vytrácí.

RADIOSERVIS CR0623-2 Bedřich Smetana: Libuše
Marie Podvalová, Teodor Šrubař, Karel Kalaš, Beno Blachut, Jaroslav Veverka, Bořek Rujan, Ludmila Červinková, Marta Krásová, Miluše Dvořáková, Miloslava Fidlerová, Věra Krilová, Jaroslav Gleich, Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze, sbormistr Jiří Pinkas, Symfonický orchestr Pražského rozhlasu, dirigent Alois Klíma.
Nahráno v dubnu 1949 ve Studiu 1 Československého rozhlasu v Praze, rekonstrukce původní nahrávky Český rozhlas 2012, hudební režie Jan Málek, mistr zvuku Miroslav Mareš. Celkový čas 167:35. Zdroj Hudební rozhledy 07/13 - Jaroslav Someš

9.8.2013 11:08:41 Redakce | rubrika - CD boxy

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - CD boxy

Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby

Přebal alba

Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosav ...celý článek



Časopis 18 - sekce

DIVADLO

Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu

M. Dancingerová,  A. Rusevová, J. Burýšek a V. Zavadil

Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato celý článek

další články...

HUDBA

Anna K. představila svoje Údolím včel

Anna K. ve Fóru Karlín

Dlouholetá populární stálice na české hudební scéně, zpěvačka Anna K., po šesti letech opět vystoupila a to 25 celý článek

další články...