Scéna.cz 

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí svoji 79. sezónu lahví šampaňského

K otevření lahve šampaňského přirovnal dirigent zahajovacího koncertu Petr Vronský vstupní skladbu – populární předehru Karneval Antonína Dvořáka. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK otevírá svoji 79. sezónu 11. a 12. září ve Smetanově síni Obecního domu.

Stěžejní skladbou večera bude HUDBA PRO PRAHU 1968 českého skladatele Karla Husy (nar. 1921), který žije a tvoří od roku 1948 v zahraničí, především v USA. Hudba pro Prahu 1968 vznikla jako bezprostřední reakce na srpnové události ve skladatelově rodné zemi. Jejím ústředním motivem je husitský chorál „Ktož jsú boží bojovníci“ jako symbol odporu a naděje, uslyšíte v ní ale i hlasy ptáků jako symbolu volnosti a zvony, tolik charakteristické pro Prahu.

„Husovu Hudbu pro Prahu 1968 jsem vybral z toho důvodu, že jde vlastně o koncert pro bicí a orchestr, a bicí sekci má FOK obzvláště vytříbenou,“ upozorňuje dramaturg orchestru Martin Rudovský.
Skladba vznikla na objednávku souboru Ithaca Band, který jejím uvedením chtěl vyjádřit solidaritu s okupovanou zemí. V této verzi zazněla poprvé 31. ledna 1969 ve Washingtonu. Orchestrální verze pak měla premiéru přesně o rok později, 31. ledna 1970, s Mnichovskými filharmoniky za skladatelova řízení. V Československu poprvé zazněla až v únoru 1990, kdy ji s obrovským nadšením dirigoval samotný autor.

Karel Husa má specifický vztah přímo k FOKu a jeho šéfdirigentům – Václav Smetáček v roce 1949 premiéroval Husovu skladbu TŘI FRESKY. Jiří Bělohlávek v roce 2000 provedl s FOKem 1. symfonii a Serge Baudo, Husův spolužák s pařížských let, o rok později Koncert pro orchestr. Nejzajímavější kapitolou pak je společné natáčení v roce 1969. Tajně (vždyť Husa je od roku 1959 americkým občanem) natočili zmíněnou 1. symfonii a Serenádu pro dechový kvintet, smyčce, harfu a xylofon. Podle pamětníků se točilo přímo v Obecním domě.

Slavnostní závěr koncertu bude patřit Symfonii č. 4 f moll Petra Iljiče Čajkovského.

79. koncertní sezóna FOKu je věnována Praze a zahajovací koncert tento záměr plně symbolizuje, protože všichni tři autoři měli k naší metropoli vřelý vztah: Čajkovskému se zde dostalo velkého uznání a velmi přátelského přijetí, Dvořák v Praze žil, učil i zemřel, Husa se v Praze narodil a takto se o ní vyjádřil: „Jsem vděčný Americe za to, že mi dala zaměstnání, když jsem jej potřeboval a pomohla mi jako skladateli. Na to nezapomenu. Ale celé ty roky, co jsem se nemohl vrátit domů, téměř každou noc jsem snil o tom, že chodím Prahou, tak důvěrně jsem to tam znal.“