Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Stabat Mater pod taktovkou Petra Vronského

autor: archiv

Symfonický orchestr hlavního města Prahy – FOK uvádí od roku 1992 vrcholné Dvořákovo oratorium Stabat Mater. Letošní 24. uvedení připadá na středu 23. března 2016 od 19:30 h. Za dirigentským pultem bude oceňovaný dirigent Petr Vronský. Spolu s orchestrem FOK vystoupí Kühnův smíšený sbor, sbormistr Marek Vorlíček. Sólové party interpretují Kateřina Kalvachová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Aleš Voráček (tenor) a Zdeněk Plech (bas). Dvořákovu veledílu pro sóla, sbor a orchestr patří právě toto posvátné období. Letošní provedení se uskuteční ve velikonočním týdnu. Dirigenta Petra Vronského jsme požádali o rozhovor prostřednictvím mailu. V úvodu našeho povídání gratulujeme k jeho významnému životnímu jubileu.

Můžete přiblížit, jak jste vnímal Stabat Mater, při prvním setkání s partiturou?
Dvořákovo Stabat Mater jsem dirigoval až v roce 1991 v Brně, ale s dílem Stabat Mater jsem se seznámil ještě za studií na AMU, kdy pod vedením nezapomenutelného pana profesora Josefa Veselky (sbormistra slavného Českého pěveckého sboru) jsem nastudoval s Vysokoškolským uměleckým souborem Stabat Mater Bohuslava Förstera, které jsme provedli v Benešově u Prahy a v kostele Martina ve zdi v Praze. Pan profesor byl hluboce věřící člověk a tak mě velmi dobře zasvětil do hloubky tohoto církevního textu. Pak jsem Dvořákovo Stabat dirigoval třeba v Göteborgu, kde několik let žil tvořil Bedřich Smetana a v Istanbulu. V roce 2004 tam toto dílo zaznělo vůbec v Turecku poprvé!!!! Této skutečnosti jsem si velice vážil. Orchestr byl výborný, skvělí sólisté, mohutný a dobře zpívající sbor. Neutuchající potlesk na obou koncertech svědčil o tom, jak sdělná je Dvořákova hudba pro všechny národy. Jen bohužel jak účinkujícím, tak drtivé většině publika unikal jaksi – vzhledem k odlišné kultuře – smysl díla. Například se mě chodili ptát zda jméno Stabat Mater patří ženě či muži.

Kterou z částí Stabat Mater považujete za nejsilnější?
Všechny části jsou překrásné. Ať se jedná o árie, kvarteta či sbory. Já miluji část poslední, která začíná stejně jako část první těkavým tónem fis a přes jásavé D dur pléna (kde zpívají a hrají všichni) skladba končí smírným Amen pomalu se vytrácejícím a opouštějícím zdejší svět.

Nakolik, podle vás, je důležitá pro nastudování tohoto díla dirigentská a životní zralost a zkušenost?
Dirigentská životní zralost a zkušenost je důležitá při nastudování jakéhokoliv díla. Tím ovšem nechci říci, že pouze „staří a zkušení“ mají patent na rozum a že všichni staří umělci jsou skvělí a mladí ne!

Jak došlo k výběru sólistů? Spolupracujete s některými poprvé?
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK má na základě svých zkušeností skvěle vypracovanou databázi sólistů a dirigentů. Takže, když mi nabídli takto složený pěvecký kvartet, vůbec jsem neváhal se souhlasem. Se sólisty se známe. V této sestavě Stabat Mater nebudou zpívat poprvé a tak koncert slibuje hluboký zážitek.

Stabat Mater představuje jedno z vrcholných duchovních děl Antonína Dvořáka, dokonce je označovaná za monumentální skladbu. Vyžaduje velké nároky na interpretaci?
Ano, monumentální je. Ale není tak kontrastní jako třeba Dvořákovo Requiem. Je to dáno charakterem textu. A tak i hudba je hluboká, bolestná a dojímavá. Nese se v dlouhých frázích a klene se ve velkých obloucích. Věřím, že se nám podaří tuto monumentální katedrálu postavit a předvést posluchačům v celé její kráse.

Dovolím si osobní otázku: Jak vnímáte, prožíváte Velikonoce?
Já jsem ze staré školy. Takže, žádné užívání si prodlouženého víkendu, ale pokud mi pracovní povinnosti dovolí, tak řádné církevní prožití Svatého týdne.

Medailon:
Petr Vronský, dirigent

Původně velmi úspěšný mladý houslista (vítěz soutěže Beethovenův Hradec 1964) začal svoji dirigentskou dráhu v roce 1971 v plzeňské opeře, odkud přešel do Ústí nad Labem jako šéf operního souboru. Pro jeho umělecký rozvoj byly rozhodující úspěchy v dirigentských soutěžích v Olomouci (1970), ve francouzském Besançonu (1971) a v soutěži Herberta von Karajana v Berlíně (1973).

Roku 1978 se stal Petr Vronský dirigentem Státní filharmonie Brno, v letech 1983-1991 zde působil jako šéfdirigent. S tímto orchestrem hostoval v mnoha zemích Evropy, ve Spojených státech amerických a v Japonsku. V době svého brněnského působení se věnoval pedagogické činnosti na Janáčkově akademii múzických umění. V období 2002-2005 byl šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava, se kterou rovněž absolvoval řadu zahraničních turné (Taiwan, Japonsko, Španělsko, Rakousko, SRN, Polsko aj.). Od sezony 2005-2006 je šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc a působí jako docent oboru dirigování na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Petr Vronský je pravidelně zván k předním orchestrům celého světa (Královská filharmonie v Antverpách, Berlínští symfonikové, Istanbul Devlet Senfoni Orkestrasi, Symphony Orchestra Jeruzalem Izrael, Metropolitní orchestr Tokio, Filharmonický orchestr Rio de Janeiro, Mnichovský rozhlasový orchestr, Petrohradská filharmonie). Spolupracuje rovněž s nejlepšími tuzemskými orchestry (Česká filharmonie, SOČR, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK) a s operními scénami doma (Národní divadlo Praha, Státní opera Praha, Janáčkova opera Brno, Divadlo J. K. Tyla Plzeň) i v zahraničí (Komorní opera ve Vídni, Taneční divadlo v Haagu).

Jeho repertoár zahrnuje přes dvě stovky symfonických a operních děl. Je považován za všestranného dirigenta širokého záběru s mimořádným temperamentem a citem pro interpretaci. Zajímavá, bohatá a kritiky vysoce ceněná je i Vronského diskografie.

14.3.2016 13:03:16 Redakce | rubrika - Rozhovory

TIP!