Scéna.cz 

Jaroslav Ježek v interpretaci Tomáše Víška

Nemá se uvažovat, co by bylo, kdyby... Ale přesto – co by bylo, kdyby se představení Voskovce a Wericha v Osvobozeném divadle nedostala v roce 1929 do návštěvnické krize a oba mladí komici nepožádali skladatele Jaroslava Ježka o původní hudbu, namísto běžných šlágrů, které doposud užívali? Jak by byl asi Ježek známý dnes? Rozhodně ani zdaleka ne tak, jak díky své spolupráci s V + W je. Druhá polovina jeho tvorby, tzv. vážná hudba, stojí nespravedlivě stranou. Kdyby však byla Ježkovým odkazem jen ona, všímali bychom si jí dnes patrně právě tak málo, jako děl jeho generačních souputníků.
A přitom je zajímavé, nakolik jsou obě zdánlivě různě nasměrované poloviny jeho díla sourodé. Znovu se o tom můžeme přesvědčit při poslechu nového CD Studia Matouš, věnovaného výběru z Ježkových skladeb pro klavír. Interpretace se ujal klavírní virtuos Tomáš Víšek, který je známý objevností svých nahrávek. Nahrávka vznikla ve skladatelově Modrém pokoji v Kaprově ulici na pražském Starém Městě na originálním Ježkově klavíru. To dodává interpretaci punc autenticity (významně podtržený tím, že některé skladby tu premiérově znějí v originální klavírní verzi, a nikoli v úpravách, v nichž jsou běžné).

Výběr propojuje samotné klavírní kompozice s tvorbou související s inscenacemi Osvobozeného divadla. Otevírá to foxtrot Tři strážníci, což je právě jedna ze tří meziaktních předeher pro revui Premiéra Skafandr, kterou spolupráce Ježka s V + W začala (původně klavírní skladba byla později otextována pro Ostrov Dynamit). Isabel Valse (známý též pod názvem Na vlnách valčíku) je tu – právě tak jako známý valčík Jarní vítr – poprvé nahrán v originální klavírní verzi. Světovou premiéru má co do záznamu Grand Valse Brillante, jedna z posledních Ježkových prací, psaná už v době jeho pobytu v USA. Toto číslo otevírá prostřední část disku, věnovanou ukázkám z komorní tvorby. Kromě rytmicky svěží Etudy a naopak znepokojivé Rapsodie sem byly zařazeny dva cykly – Petite Suite a Bagatelles. První z nich má zajímavou strukturu, dvě impresívní intermezza jsou vložena mezi tři části, začínající až v neoklasicistickém ohlasu starých forem (Prélude), a končící v eruptivním charlestonu Oh, girls! Bagatelles jsou sledem deseti miniatur, v mnoha místech zřetelně souvisejících s Ježkovou dnes už zapomenutou scénickou hudbou pro oficiální jeviště (např. Holberg, Goldoni, Hoffmeister). Závěr nahrávky tvoří opět „návrat do Osvobozeného divadla“, Tanec loutky z revue Svět za mřížemi, zmiňovaný Jarní vítr a slavný Bugatti Step.
Nové CD lze tedy jen chválit. Snad s jedinou výhradou. Booklet uvádí, že pro vznik Osvobozeného divadla byla rozhodující inscenace Moliérova Georgese Dandina v roce 1925, kdy V + W „a jejich kamarádi... porušili všechna pravidla uvádění klasických her“. Frejkova inscenace Cirkus Dandin má opravdu historický význam, ale oba komici s ní neměli nic společného, na scénu vstoupili až o dva roky později ve své Vest Poket Revui.

STUDIO MATOUŠ MK 0055-2 131
Jaroslav Ježek, Bugatti Step (Tři strážníci, Isabel Valse, Grand Valse Brillante, Etude, Petite Suite, Rapsodie, Bagatelles, Tanec loutky, Jarní vítr, Bugatti Step), Tomáš Víšek – klavír
Hudební režie Lukáš Matoušek, zvuková režie Karel Soukeník, příprava klavíru na nahrávání Ferdinand Rendl, nahráno v únoru a dubnu 2006 v Modrém pokoji Jaroslava Ježka v Praze. Celkový čas 61:02