Scéna.cz 

Odešla krásná a statečná Eva Černá

Těsně před letošním slunovratem odešla z evropské taneční scény česká tanečnice a choreografka Eva Černá. Se svým manželem Karlem Vaňkem tvořili výraznou uměleckou a vzácně harmonickou partnerskou dvojici. Spolu byli součástí zakládající generace moderního tance v Čechách, jedni z prvních, kdož zahájili obrodu současného tanečního umění. Tato generace přinesla svému průkopnictví řadu obětí a český tanec jim vděčí za mnohé. Pro svůj výrazný talent nenašli v té době, tedy na počátku 90. let, u nás uplatnění a Eva Černá společně s Karlem Vaňkem odešli do zahraničí. Nikdy ale neztratili kontakt se zdejším tanečním prostředím. Pravidelně prezentovali svá nová díla v Praze. Byli u diváků velmi oblíbeni, o čemž svědčí i Cena diváků České taneční platformy za dílo No Fear, No Die! Ze společné tvorby jejich skupiny Černá & Vaněk Dance připomeňme: Více či méně milostné tance (1992), Applegames (1996), No Entry! (1997), Privat-Café (1998), Stop Making Sense (1999), Goblins a Happy Hour (2000), ’Adááhání - Desert Blues (2001), Scaterred Dances a Nomen nescio (2002).

Jak bylo typické pro její generaci, prvního tanečního vzdělání se Evě Černé dostalo v amatérském souboru. Profesionálně začínala v souboru Laterny magiky (1984 – 1990). Později absolvovala taneční katedru HAMU; v té době už byla v taneční komunitě uznávanou tanečnicí a choreografkou. Svoje vzdělání rozšířila studiem na prestižní London Contemporary Dance School. V roce 1991 založila se svým mužem duo Černá & Vaněk Dance, které bylo mj. součástí i generačního sdružení New Prague Dancers. Dodnes se vzpomíná na jejich společný choreografický debut Malé modré nic (1991), který získal Cenu československých tanečních kritiků jako nejlepší představení roku a oba interpreti byli oceněni titulem „tanečníci roku“.

K určujícím rysům Eviny povahy patřila touha po poznání a sebezdokonalování, jakož i osobní statečnost, kterou projevila např. v klíčových momentech listopadové revoluce 1989. Ale byla statečná i umělecky. Nebála se ztvárnit kontroverzní postavu Ulrike Meinhof v politicky radikálním představení Pavla Mikuláštíka. Tématem jejich posledních děl se stalo odvážný pohled na stárnutí těla (No Fear, No Die! 2006; BodyCheck, 2007).

Eva Černá, tanečnice, pedagožka, narozena 25. 3. 1962, Praha.
Eva Černá je absolventkou Taneční katedry hudební fakulty AMU (1996, taneční pedagogika), prošla VUS UK a stážemi v London Contemporary Dance School. Spolu s Karlem Vaňkem byli pozváni, aby vedli taneční dílnu na Festival junger Künstler v rámci projektu „Sousední státy“ při Wagnerfestspiele v Bayreuthu (2003). Eva Černá tančila v Laterně magice (1984–90), New Prague Dancers (1990–91), stala se sólistkou Tanečního divadla ve Freiburku (1992–97, od 1997 v Bonnu). Zde také vytvořila řadu rolí v inscenacích tanečního divadla Pavla Mikuláštíka, např. v Ester (1992), Americe (1993), Silnici (La Strada, 1993), Hodině lásky a tance (1995), Měsíční královně (1996) nebo v Les Artistes du Paradis (1997). V roce 1991 založila se svým mužem Duo Černá & Vaněk Dance. Hned první dílo Malé modré nic (1991) získalo cenu československých tanečních kritiků jako nejlepší představení roku a oba interpreti byli oceněni jako tanečníci roku. Jejich tvorba zahrnuje např. díla: Více či méně milostné tance (1992), Applegames (1996), No Entry! (1997), Privat-Café (1998), Stop Making Sense (1999), Goblins a Happy Hour (2000), ’Adááhání - Desert Blues (2001), Scaterred Dances a Nomen nescio (2002), No Fear, No Die! (2006), BodyCheck (2007).