zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Petr Wajsar o celovečerním baletním debutu - Maryše

Skladatel Petr Wajsar

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Divadlo Josefa Kajetána Tyla má na svém repertoáru nové baletní představení – Maryša. Autorsky se na inscenaci podílela alena Pešková (libreto, choreografie a režie) a Petr Wajsar, třicetiletý hudební skladatel, aranžér, orchestrátor, aktivní hráč na klavír a kytaru, zpěvák a textař. Petr Wajsar absolvoval obor skladba na hudební fakultě AMU, skladbu studoval i na oddělení populární hudby a jazzu pražské konzervatoře. Jeho tvorba je tedy ovlivněna jednak jeho kořeny v populární hudbě a jazzu, jednak studiem hudby symfonické a komorní. Jeho partitury se obsazením pohybují od klasických i netradičních malých souborů po komorní a velký symfonický orchestr. Často ve svých skladbách používá též prvky elektronické hudby, buď v kombinaci s živými nástroji, nebo jako jediný prostředek. Je zakladatelem souborů HI-FI, EWaVe a Mandelbrotovy kostičky.

  • Co vám proběhlo hlavou v prvních okamžicích, když se vás Alena Pešková zeptala, zda byste nechtěl vytvořit hudbu k celovečernímu baletu Maryša?
    Samozřejmě jsem měl z nabídky velikou radost a také mě napadlo, že náhoda neexistuje. Asi půl roku před tím jsem totiž přemýšlel, jakou cestou se ve svém tvůrčím procesu dál vydat a vznesl jsem v mysli tajné přání, abych mohl napsat hudbu k baletu. Nezůstalo však jen u nevyřčených slov a svoji myšlenku jsem v pozdních ranních hodinách v oblíbeném pražském jazzklubu Blues Sklep konzultoval s majitelem tohoto podniku a bývalým tanečníkem Davidem Dvořákem. A protože Alena s Davidem jsou dlouholetými životními partnery, byla tak říkajíc „ruka v rukávě“ a moje přání se splnilo.


  • Co ze zadání bylo pro vás nejtěžší?
    Určitě velký rozsah toho díla, přece jen je to můj celovečerní debut. Mám za sebou několik delších tématických pásem, to se však nedá srovnat s dramatem tohoto formátu. Dalším omezením byl pro mě fakt, že Alena vybrala pro mě neobvyklé téma. Maryšu bych si zřejmě sám nezvolil, kdyby záleželo čistě na mém výběru. Zároveň bych však tyto věci nenazýval těžkostmi, práce je pro mě potěšením a řešit výzvy, omezení a mantinely bývá pro skladatele právě to nejzajímavější.
  • Kde jste nacházel inspiraci? Můžete přiblížit charakter hudby k baletu – je namístě očekávat v ní např. názvuky folkloru?
    Ano, hudba je inspirována folklorem velmi silně, lidové motivy se zde objevují jak ve své čisté podobě, tak ve zcela změněném tvaru. Dále je hudba inspirována symfonickou tvorbou amerických minimalistů (Adams, Reich), jejichž hudbu velmi miluji, ale přetvářím ji do „evropštější“ podoby, je to jakýsi formální minimalismus. Jsou zde také jemné názvuky Janáčka a narážky na „pojuliettovské“ symfonické období B. Martinů. A protože moje hudební kořeny pocházejí z jazzu a rocku, samozřejmě zde můžeme slyšet i mnoho pasáží, které vznikly z těchto inspirací.
  • Při představení bude znít reprodukovaná hudba. Jak nahrávka vznikala?
    Nahrávka vznikala kombinací symfonického orchestru, eletronických zvuků a rockové rytmiky. Orchestrální pasáže, kterých je v baletu obsaženo nejvíce, jsme natočili s operním orchestrem DJKT v místním orchestřišti. Byl to pro mě velmi příjemný zážitek, protože shodou okolností byl k této práci povolán můj dávný spolužák a výborný dirigent Tomáš Brauner. Tomáš má velké zkušenosti s nahráváním filmové hudby a to se pro tento záměr dokonale hodilo. Orchestr v součinnosti s ním šlapal jako živý metronom a mnoho částí hudby stačilo v postprodukci pouze nasadit na hotové elektronické základy. Potěšil mě rovněž pozitivní přístup orchestru a zvukařského týmu k celému projektu, to je věc, která je příjemná a činí práci několikrát efektivnější.
    Zbytek práce se potom odehrával doma na počítači, kde jsem nejenom hudbu stříhal a dodal umělý dozvuk, ale všemožně ho upravoval, včetně některých efektů, které jeho zvuk mění až k nepoznání. Potom jsem dohrál živé baskytary, kytary a bicí nástroje a doplnil některé konkrétní ruchy. Finální mix jsem řešil ve studiu s dobrým poslechem a nahrávka se potom doladila na konkrétní místnost, v tomto případě na Komorní scénu Divadla J. K. Tyla.

  • Další reprízy baletu Maryša 3. a 11. června 2009 od 19:00 v Komorním divadle v Plzni. Ptala se Eva Ichová.

    24.5.2009 11:05:15 Redakce | rubrika - Rozhovory

    Časopis 19 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Bastard (Městské divadlo Brno)

    Časopis 19 - sekce

    HUDBA

    Eurovision Song Contest 2024

    Aiko

    Eurovision Song Contest 2024
    Přímý přenos prvního semifinále ze švédského Malmö, kde se letos koná 68. ročn celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Životopisné drama Hilma

    Hilma

    Hilma
    Její umění neuznávalo hranice viditelného světa ani společenských konvencí. Švédské životopisné drama celý článek

    další články...